Loading...
Pavilon urg. příjmu a chir. oborů, Pardubická nemocnice
Nový pavilon Centrálního urgentního příjmu (CUP) se stal pomyslným středobodem Pardubické nemocnice, neboť sloučil klíčové zdravotnické provozy do jednoho monobloku a výrazně tak revidoval a zefektivnil provozní toky celého zdravotnického zařízení.
V budově našlo zázemí oddělení ARO s devíti lůžky, trojice jednotek JIP s celkem 24 lůžky, dále lůžková oddělení chirurgie, cévní chirurgie, ortopedie, traumatologie, dětské chirurgie a neurochirurgie s celkovým počtem 183 lůžek. Nedílnou součástí je i patro 11 centrálními operačními sály s pooperačním pokojem o kapacitě 11 lůžek, sekce centrální sterilizace, crash room se 4 lůžky, expektace o kapacitě 12 lůžek a dva angiografické sály. Výrazným prvkem vnitřní dispozice je centrální atriový prostor prostupující všemi podlažími, který, mimo komunikační funkce, umožnil i umístění nezbytné kavárny/ bufetu a klidové zóny pro návštěvníky osázené zelení.
Z hlediska architektonického řešení je hlavní hmota objektu opticky rozdělena na dvě hlavní křídla, která vyrůstají ze společné podnože. Ploché střeše je nadestavěn heliport letecké ZZS s přístupem ze dvou komunikačních vertikál. Za účelem příznivějšího optického vyznění poměrně mohutného objektu jsou hlavní fasády opatřeny předsazenou fasádní konstrukcí s výraznou pravidelnou perforací. Tato, mimo estetické funkce plní i funkci praktickou a to v podobě technického ochozu pro čištění fasád.
Domov Ždírec – pracoviště Jihlava
Z urbanistického hlediska se jedná samostatný objekt pavilonového typu, který pokračuje v trendu soliterní zástavby většího měřítka umisťované na rozhraní areálu nemocnice a sousedního komplexu DPS, která se následně volně „přelévá“ do ploch se zástavbou bytovými domy.
Poloha vlastní stavby jednak vychází z původního konceptu vypracovaného pražským ateliérem, jednak je uzpůsobena výhledovému generelu nemocnice zpracovanému Ing. arch. Homolkou, Atelier Penta. Tento počítá v předpolí před uvažovaným záměrem podél MK ul. Rantířovská se stavbou podélného „bariérového“ domu se zázemím zaměstnanců nemocnice a tím odclonění zbytku areálu od dopravou nadměrně zatížené ulice. Nedílnou součástí konceptu/ navrhovaného řešení je i poloha nového areálového vjezdu, respektive řešení dopravní a technické infrastruktury.
Architektonické řešení stavb pracuje s kombinací trojice jednoduchých hranolů – dvou převýšených a jednoho nízkého, které půdorysně utváří zhruba tvar písmene „S“. Dvě hmotově mohutnější části obsahují primárně lůžkovou kapacitu objektu/ jednotlivá oddělení, popř. podružné podpůrné provozy, nízká střední partie je vyhrazena společenské a administrativní funkci, čemuž odpovídá i její „propojovací“ charakter.
Zatímco „lůžkové“ části jsou charakteristické výplněmi otvorů spíše menšího formátu, které lépe odpovídají provozu, který se za nimi odehrává, fasády „středové“ části jsou záměrně prolamovány velkorysými prosklenými plochami, které mají za úkol, zejména ve směru plánované zahrady za objektem, zajistit maximální optické propojení interiéru s exteriérem.
S výše popsaným konceptem souzní i materiálové/ barevné řešení objektu. Vyšší části mají převážnou většinou fasád opatřenu světlou stěrkovou omítkou v kombinaci parteru s tmavěji šedo- béžovým odstínem, která je následně doplňována v místě páteřních schodišť pásy fasádních desek na bázi cementovlákna v přírodní šedé barvě. Tentýž materiál se pak vyskytuje i v nadstřešní části v místě strojoven vzduchotechniky, kde má svou barevností zajistit optické snížení výsledné hmoty vůči svému okolí. Posledně zmiňovaný materiál je pak cíleně aplikován i na všech fasádách nízké administrativní části za účelem pomyslného „oživení“ celého konceptu.
Zámecký hotel Třešť - interiéry
Historie objektu sahá až do roku 1513, kde na místě středověké tvrze vznikl renesanční zámek. Půdorysně čtyřkřídlý objekt s uzavřeným atriem má tři nadzemní podlaží, obytné podkroví a je částečně podsklepen. Do roku 1626 patřil české šlechtě a poté přešel do majetku šlechty rakouské, která jej vlastnila až do roku 1945. Poválečná léta se nesla v duchu různorodého využití přes místní muzeum, galerii až po internát. Od roku 1984 je zámek i s přilehlým parkem majetkem Akademii věd České republiky, kdy poslední rozsáhlou rekonstrukcí, která již řešila havarijní stav objektu, byla cca v roce 1986 zahájena adaptace objektu na zámecký hotel se zahájením provozu v roce 1994. Vzhledem k tomu, že předešlé stavební úpravy byly poplatné své době a využívaly technologie nevalné kvality, dospěla situace zhruba v roce 2015 opět do bodu, kdy objekt vyžadoval další revizi. Projekt zpracovaný v roce 2016 (Penta projekt s.r.o.) počítal se čtyřmi etapami stavebních úprav, které se primárně soustředily na dispoziční a stavební úpravy na úrovni 1.NP a 1.PP, revizí vnitřních rozvodů a instalací na ostatních podlažích, kompletní výměnou okenních výplní celého objektu a zateplení konstrukce krovu spojenou s výměnou vyžilé střešní krytiny. Po vyřízení povolení stavby na částečnou rekonstrukci investor v roce 2018 přistoupil k přepracování již hotového projektu jiným projektantem (Archina design s.r.o.), v rámci kterého došlo ke sloučení předchozích navržených etap do jedné a rozšíření stavebního záměru do celkové generální rekonstrukce celého objektu. V roce 2019 byl dokončený projekt opět vrácen původnímu projektantovi (Penta projekt s.r.o.) za účelem zpracování technické revize proběhlých prací, zejména v kontextu požadavků HZS, památkové péče a dále z důvodu kompletního přepracování projektu interiéru, který v původně zpracované podobě přestal uživateli vyhovovat. Konečnou kombinací všech tří projektů vznikl v rámci náročné rekonstrukce probíhající mezi lety 2020–2022 čtyřhvězdičkový boutique konferenční hotel designově propojený se spisovatelem Franzem Kafkou, který v Třešti pobýval v letech 1900-1907 a jehož rukopis a ilustrace se promítly do grafického designu infosystému a loga zámku (autor Martin Utíkal) – to vše při zachování památkově hodnotných prvků historické stavby.
Dispoziční řešení v podstatě přebralo a pouze lokálně revidovalo funkční schéma založené v osmdesátých/ devadesátých letech minulého století s tím, že se úpravy soustředily primárně na odstranění provozně kolizních míst. Na úrovni 1.NP byl zachován provoz zámecké restaurace, nově doplněné o lobby bar. Provozní blok zámecké kuchyně byl sloučen do logického celku se zázemím hotelového personálu a vybaven nejnovější technologií gastro umožňující hotelu poskytovat špičkové služby v gastronomii. Nedílnou součástí vstupního podlaží je i nová recepce se zázemím její obsluhy, vstupní výtahová hala a kanceláře vedení hotelu. Patro objektu, stejně jako v minulosti, patří soustavě velkých a malých sálů umožňujících vyhovět širokému spektru požadavků kongresové turistiky s hlavním sálem až pro 120 lidí. Třetí a čtvrté nadzemní podlaží (obytné podkroví) je vyhrazeno celkem 32 pokojům v kategorii apartmán, deluxe a superior s celkovou kapacitou 63 lůžek, doplněnou o malé wellness na úrovni 3.NP.
Polyfunkční centrum Humpolec
Řešený komplex budov se nalézá východně poblíž centra města, konkrétně na křížení ulic Žižkova/ Školní/ Husova. Polyfunkční provoz je složen z několika částí, které pochází z různého období - budova kina byla projektována v roce 1978, sekce klubu kina, dříve obřadní síň, pak v roce 1982. V devadesátých letech bylo vestavěno městské informační centrum a modernizována divadelní/ promítací technologie. V roce 2013 došlo k zateplení pláště hlavní budovy a v roce 2018, spolu s přilehlou ulicí Husova, k rekonstrukci veřejného prostranství z dílny místního ateliéru.
Jako poslední přišla na řadu nejmladší z budov - oproti kinu neprošla, mimo lokální úpravy hygienického zázemí v 1.NP, rekonstrukcí a její stav odpovídal době jejího vzniku. Cílem novodobých úprav tak bylo nejen zlepšit nevyhovující technický stav, ale i přeuspořádat vnitřní provoz tak, aby umožnil vznik nového multifunkčního sálu pro cca 110 osob.
Z architektonického hlediska byla celková kompozice rozdělena do několika částí - propojovacího můstku s tělesem výtahu, přístavby předsálí a stavebních úprav původní stavby. Zcela zásadní otázkou projektu pak bylo, jak přistoupit k celkovému materiálovému řešení – nově tak lze na revidovaných/ doplňovaných částech nalézt jak klasický zateplovací systém reagující na v minulosti provedenou rekonstrukci pláště kina, tak předsazenou fasádu z hliníkového tahokovu, který vědomě přebírá motiv ze sousedního objektu hotelu – opravovaná stavba je pak chápána jako přirozené těžiště veřejného prostoru. Z tohoto důvodu je také s danou partií pracováno jako s prvkem, u kterého si je možno dovolit i mírný výtvarný akcent s využitím motivu přeložených různobarevných hliníkových tyčí, které mají evokovat pomyslné "hnízdo“ kultury, dodatečně oficiálně překřtěné na „Mikádo“, jako připomínka stejnojmenné společenské hry.
Rekonstrukce pavilonu interny, Nemocnice Jihlava, p.o.
Pavilon psychiatrie Svitavy
Vyhlídková věž na hradě Orlík
Zájmové území se soustředilo do nejstarších partií hradu Orlíka u Humpolce v bezprostředním okolí původní hlídkové věže, která je součástí památkově chráněného hradního areálu zapsaného v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstř.č. 35556/3-3032.
Z architektonického hlediska je novodobý záměr řešen ve formě dvou vřetenových schodišť propojených na předpokládané úrovni původního vstupu mezipodestou, dále hlavní vyhlídkové platformy umístěné těsně pod úrovní stávající koruny věže a tyčového opláštění naznačující původní objem tělesa hlásky. Cílem celkového výtvarného vyznění byla jasná optická odlišitelnost/ identifikovatelnost od původních částí hradu, zároveň spojená se snahou o zachování původního, po generace známého, tvaru věže - návrh zůstává pouze v poloze jakéhosi naznačení.
Rozhledna Mařenka
Myšlenka na vybudování vyhlídkové věže na stejnomenném kopci pochází někdy z konce devadesátých let, kdy za tímto účelem vznikl svazek obcí "Mikroregion Podhůří Mařenky". Celá "akce" trvala s různými přestávkami neuvěřitelných 12 let, kdy došlo na straně investora k výměně původních zástupců vedení a na straně projekčního ateliéru k několika přepracováním záměru.
Jako finální architektonické řešení byla zvolena kompozice dvou jednoduchých vertikálních těles v kombinaci "těžké" podstavy, která následně pokračuje materiálově a konstrukčně odlehčenou výstupovou částí. V půdoryse se pak věž "propisuje" ve tvaru sférického trojúhelníku. Jednoduché dispoziční členění představuje na úrovni 1.NP nástupní plošina krytá jednoduchým přístřeškem předstupujícím před rozhlednu a vlastní krytý prostor nástupu na schodiště. První patro a 3.NP pak tvoří samostatné vyhlídkové/ odpočinkové plošiny na kótě +9,4 a +28,2m.
Sociální centrum Kraje Vysočina II.
Novostavba objektu sociálního centra je dislokována do oblasti jedné z posledních prostorových rezerv v jihozápadní části nemocniční areálu s ambicí nahradit stávající, technicky vyžilý objekt původního skladu. Vlastní umístění budovy bylo vybráno s vědomím, že mimo rozšíření lůžkové kapacity a nabízených služeb sousedního objektu SOCKV I., na sebe nová budova bere i pomyslnou funkci dotvoření profilu ulice/ přirozeného předělu mezi veřejným prostorem ulice a poloveřejným areálu nemocnice při zachování příznivého prostorového vyznění v měřítku klasického městského liniového domu.
Architektonické řešení zcela zásadně ovlivnilo několik územních limitů - přítomnost letového koridoru vrtulníku v pravé polovině zájmové plochy, výškový charakter a poloha okolní zástavby a v neposlední řadě provozní souvislosti areálu, včetně vedení hlavních sítí. Navrhovaný objekt je tak vědomě rozdělen na dvě pomyslné části/ hmoty – nižší respektující výškový limit letového koridoru a vyšší, doplňující očekávanou lůžkovou kapacitu stavby bez výraznějšího překročení nivelety okolní střešní krajiny. Vzhledově objekt čerpá z designu stávající budovy, který dále rozvíjí a přidává nové prvky – přítomno je tak typické členění výplní otvorů, shodné materiálové řešení fasád nižší části a střešní nástavby, částečně tvarování celku, nově pak přibývá výrazná struktura provětrávané plechové fasády vyšší hmoty. Plášť budovy je perforován pravidelným rytmem okenních otvorů, který odpovídá vnitřnímu členění dispozice/ konstrukčnímu systému stavby. Parter naopak tvoří z větší části velké prosklené pásy LOP tak, aby došlo k maximálnímu optickému propojení dispozice vstupního podlaží s ulicí.
Celková kapacita objektu činí 159 lůžek, včetně doplňkového provozu jedné třídy MŠ pro 24 dětí, bloku doprovodných kanceláří a ambulancí klientského centra.
Nedílnou součástí studie bylo i posouzení dopadu nové stavby do plánované popř. probíhající výstavby v rámci areálu nemocnice, včetně stanovení min. potřebných koordinačních zásahů.
Parkovací dům Nemocnice Nové Město na Moravě, p.o.
Řešená stavba je součástí areálu Nemocnice Nové Město na Moravě, p.o., který se nalézá na východním okraji zastavěného území města Nové Město na Moravě. Vlastní budovu je zamýšleno umístit do stávajícího prostoru vyhrazeného parkoviště ležícího mezi objekty kotelny a záchranky s tím, že z důvodu generování co největší kapacity parkovacího domu tento „překročí“ stávající páteřní areálovou komunikaci a zasáhne svým půdorysem částečně i do plochy zeleně před objektem interního pavilonu.
Cílem investora je v rámci novostavby vyřešit nedostatečnou parkovací kapacitu pro veřejnost ve stávajícího areálu s tím, že nedílnou součástí objektu jsou i vyhrazená krytá popř. garážová stání pro automobily a sanitní vozy provozované uživatelem (dnes stojící venku) a provoz nového datacentra popř. skladového zázemí napojených novým podzemním koridorem na stávající podzemní dopravní infrastrukturu nemocničního areálu. Řešení zahrnuje i výstavbu nového energocentra se záložními dieselagregáty zvyšujícím provozní bezpečnost nemocnice.
Z hlediska urbanistického řešení stavba využívá jednu z mála rozvojových ploch areálu mezi historickou budovou původní kotelny (arch. Fuchs) a budovou záchranné služby, která je aktuálně využívána jako parkoviště pro automobilovou techniku provozovanou uživatelem. Z prostorových důvodů byl již v prvopočátku zvolen koncept jednoduchého podlouhlého hranolu, který svou delší stranou respektuje průběh hlavních fasád jednotlivých objektů v areálu. Snaha o generování maximální parkovací kapacity byla v tomto případě limitována několika faktory – prostorové souvislosti nedovolí realizaci více jak pěti nadzemních podlaží, z hlediska možné šířky není možné realizovat efektivnější parkování vozidel po obou stranách vnitroobjektových komunikací. Nedílnou součástí zadání byl i požadavek investora na odparkování nemocniční techniky na úrovni původního parkoviště, ideálně v rámci řešeného objektu. Všechny tyto faktory, spolu s poměrně dramatickým průběhem nivelet ať již napojovaných vnitroareálových nebo přilehlých místních komunikací vedly k tomu, že se výsledný objem řízeně „rozkročil“ přes jednu z komunikací uvnitř nemocnice až do zeleně před pavilonem interny. Jako reakce na stávající architekturu areálu byl následně novotvar upravován ve smyslu odebírání objemu, ustupování pater, zprůhledňování a zaoblování tak, aby i přes svou velikost ve výsledku nepůsobil vůči okolní zástavbě příliš mohutně a navázal na architekturu předešlé výstavby. Menší efektivita teoretického parkování na úrovni 1. a 2.NP v části umístěné v ploše původního parku vedly k hledání dalších funkcí objektu. Vznikla tak pomyslná dvoupodlažní podnož/ vestavba administrativy/ skladového zázemí s fasádami perforovanými pravidelným rastrem oken. Implementace vestavby zároveň vygenerovala možnost provozního napojení novostavby na stávající pavilon interny a to formou jednoduchého jednopodlažního hranolu vybíhajícího v jejím směru/ jasně oddělujícího plochu klidové zeleně od zbytku areálu.
Pavilon emergency Nemocnice Most
Stavba svou polohou reaguje na provozní a prostorové možnosti areálu, které byly rámcově definovány v investorem předaném generelu zpracovaného společností ra15 v roce 2022. V průběhu prací byla z důvodu složitých provozních souvislostí a možného rozvoje areálu do budoucna zvažována i jiná dislokace budovy, ze které bylo nakonec po zhodnocení všech kladů i záporů ustoupeno. Nová budova Emergency se nakonec ustálila na jednoduchém pětipodlažním pravoúhlém objemu propojeném se stávajícím monoblokem dvěma dvoupodlažními krčky na úrovni 1. a 2.NP a zadním čtyřpodlažním krčkem v rozsahu 1. – 4.NP. S výsledným tvarem pak bylo následně pracováno formou odebírání různých částí objemu v místech hlavních vstupů popř. střešních nástaveb apod. tak, aby došlo k pomyslnému optickému odlehčení stavby při zachování vzhledové provázanosti s původním areálem – na budově jsou ze stejného důvodu používána pásová okna, světlá omítkovina, parter je bohatě prosklen a fasáda obsahuje červené prvky odkazující na vedlejší budovu.
Z provozního hlediska je počítáno na úrovni 1.PP se vznikem technického zázemí budovy a centrálních šaten, na úrovni vstupního podlaží s vysokoprahovým a nízkoprahovým příjmem, v rámci 2.NP se dvěma jednotkami JIP a jednou jednotkou ARO, v rámci 3.NP s patrem centrálních operačních sálů a v posledním podlaží s provozem centrální sterilizace.
Kavárna, jídelna a restaurace Nemocnice Hořovice
Studie nového objektu kavárny a jídelny nemocnice v Hořovicích s kapacitou 80 návštěvníků a 200 osob zdravotnického personálu.
RD Humpolec IV.
Zadáním studie bylo zastavět jednu z posledních volných stavebních parcel v širším centru obce novostavbou objektu rodinného domu, která bude architektonickým a materiálovým řešením reagovat na stávající stabilizovanou urbanistickou strukturu lokality a bude zároveň splňovat požadavky na moderní bydlení jeho rodiny.
Z hlediska architektonického a urbanistického řešení bylo uvažováno s převýšeným/ dvoupatrovým hranolem doplněným o jednopodlažní podnož s plochou střechou. Vzhledem k minimálním rozměrům parcely - pouze cca 350m2, je novostavba umístěna přímo na její severozápadní hranici podél MK Hrdličkova, kde tvoří součást oplocení. Zvýraznění nároží je kompozičně podpořeno tvarováním hlavní střechy – nárožní partie ve směru křížení ulic končí pultovou střešní rovinou vybíhající do prostoru, vzdálenější pak klasickou sedlovou, která reaguje na sousední zástavbu rodinných domů.
V rámci výběru používaných materiálů byla zohledněna snaha o zachování střídmého vyznění architektury – v případě vlastního rodinného domu bude použita kombinace světlých stěrkových omítkovin v rámci KZS s provětrávanou fasádou z dřevěných palubek. Střešní krytina bude u větších spádů řešena pomocí falcované plechové krytiny na bázi lakovaného hliníku středně šedého odstínu, u střech s malým spádem z modifikovaných asfaltových pásů s ochranným posypem světlého šedého alt. šedobéžového odstínu. Veškeré klempířské prvky budou z totožného materiálu jako hlavní střecha, případné zámečnické ze žárově zinkované oceli, popř. ocelových alt. hliníkových konstrukcí s nátěrem. Výplně otvorů budou provedeny jako plastové alt. hliníkové, popř. dřevěné, s izolačním trojsklem, jednotně ve středně šedém unidekoru s výjimkou hlavních vstupních dveří, které jsou plánovány červené. Případné předokenní žaluzie jsou uvažovány se skrytými podomítkovými kastlíky. Venkovní zpevněné plochy budou provedeny z vibrolisované betonové dlažby přírodního šedého odstínu.
Administrativní přístavba Rotana
RD Humpolec III.
Zájmové území se nalézá v bezprostředním centrum města Humpolec v rámci jedné z jeho historických částí. Cílem stavebníka bylo nahradit stávající technicky degradovaný objekt podrobený v průběhu let několika stavebním úpravám novostavbou rodinného domu určenou k trvalému bydlení.
Z hlediska architektonického a urbanistického řešení bylo uvažováno s dvojicí jednoduchých objemů obdélníkového půdorysu – rodinného domu a krytého stání automobilů, ukončenými tradiční sedlovou střechou, které jsou vzájemně mírně pootočeny dle průběhu hranic katastru. Výškově jsou budovy vůči sobě mírně uskočeny z důvodu kopírování nivelety terénu, respektive průběhu přilehlé místní komunikace. Nová výstavba si svým řešením klade za cíl vzdáleně působit jako reminiscence původních budov, jejichž místo zaujímá, včetně historické orientace štítů.
V rámci výběru používaných materiálů byla zohledněna snaha o zachování střídmého vyznění architektury – v případě vlastního rodinného domu bude použita kombinace světlých stěrkových omítkovin v rámci KZS, lokálně profilovaných, se střechou ze skládané keramické krytiny přírodní barvy, doplněné u střešních vikýřů o krytinu z falcovaného lakovaného pozinkovaného plechu. Podnož mezilehlé venkovní terasy, stejně jako přístřešku pro stání osobních automobilů, bude vyzděna z hrubého lomového kamene šedobéžové barvy. Objekt krytého stání je uvažován jako poloprůhledný s opláštěním navazujícím na vzhled oplocení, tzn. ze svislých fasádních borovicových profilů opatřených finálním nátěrem na bázi olejové lazury, střecha kopíruje materiálovou základnu hlavního objektu. Celek je doplněn klempířskými prvky z lakovaného pozinkovaného plechu ve středně šedém odstínu a zámečnickými konstrukcemi ze žárově zinkované oceli, popř. konstrukcemi s nátěrem. Výplně otvorů reagují na zadání územní studie – do ulice budou provedeny s historizujícím členěním a světle šedozelenou barevností, ve směru boků a do zahrady přejdou na jednoduchý převýšený formát v antracitovém odstínu, který se uplatní i u výplně ve střešních vikýřích. V místech teoretického pádu z okna/ absence klasického parapetu bude použito zábradlí z bezpečnostního čirého skla. Venkovní zpevněné plochy jsou uvažovány v kombinaci klasických žulových kostek drobného formátu, popř. ze žulových odseků. Jako kompoziční prvek bude mezi oba objekty umístěn do zpevněných ploch solitérní strom se střední velikostí koruny.
RD Lohenice
Obecní úřad Kejžlice
Územní studie 44 Jihlava
Rekonstrukce bývalého kina Červená Řečice
RD Mrákotín
RD Vepřová
Rekreační středisko Stará kovárna
Skladovací haly Jinočany
RD Velké Meziříčí
Showroom Proseč
Přístavba LD Praha
RD Sezemice
Územní studie Stonařov - jih
Komunitní centrum Jihlava
Skladová hala Jihlava
Objekt družin Luka nad Jihlavou
Rozhledna Bernard
RD Vilémov
Vývojové středisko Rotana
RD Humpolec II.
RD Humpolec I.
RD Helenín
RD Bílý kámen
Nástavba ZŠ Luka nad Jihlavou
Malá tribuna Heulos Jihlava
Rekonstrukce pavilonu 8
RD Těchov