Loading... Zámecký hotel Třešť - interiéry

Historie objektu sahá až do roku 1513, kde na místě středověké tvrze vznikl renesanční zámek. Půdorysně čtyřkřídlý objekt s uzavřeným atriem má tři nadzemní podlaží, obytné podkroví a je částečně podsklepen. Do roku 1626 patřil české šlechtě a poté přešel do majetku šlechty rakouské, která jej vlastnila až do roku 1945. Poválečná léta se nesla v duchu různorodého využití přes místní muzeum, galerii až po internát. Od roku 1984 je zámek i s přilehlým parkem majetkem Akademii věd České republiky, kdy poslední rozsáhlou rekonstrukcí, která již řešila havarijní stav objektu, byla cca v roce 1986 zahájena adaptace objektu na zámecký hotel se zahájením provozu v roce 1994. Vzhledem k tomu, že předešlé stavební úpravy byly poplatné své době a využívaly technologie nevalné kvality, dospěla situace zhruba v roce 2015 opět do bodu, kdy objekt vyžadoval další revizi. Projekt zpracovaný v roce 2016 (Penta projekt s.r.o.) počítal se čtyřmi etapami stavebních úprav, které se primárně soustředily na dispoziční a stavební úpravy na úrovni 1.NP a 1.PP, revizí vnitřních rozvodů a instalací na ostatních podlažích, kompletní výměnou okenních výplní celého objektu a zateplení konstrukce krovu spojenou s výměnou vyžilé střešní krytiny. Po vyřízení povolení stavby na částečnou rekonstrukci investor v roce 2018 přistoupil k přepracování již hotového projektu jiným projektantem (Archina design s.r.o.), v rámci kterého došlo ke sloučení předchozích navržených etap do jedné a rozšíření stavebního záměru do celkové generální rekonstrukce celého objektu. V roce 2019 byl dokončený projekt opět vrácen původnímu projektantovi (Penta projekt s.r.o.) za účelem zpracování technické revize proběhlých prací, zejména v kontextu požadavků HZS, památkové péče a dále z důvodu kompletního přepracování projektu interiéru, který v původně zpracované podobě přestal uživateli vyhovovat. Konečnou kombinací všech tří projektů vznikl v rámci náročné rekonstrukce probíhající mezi lety 2020–2022 čtyřhvězdičkový boutique konferenční hotel designově propojený se spisovatelem Franzem Kafkou, který v Třešti pobýval v letech 1900-1907 a jehož rukopis a ilustrace se promítly do grafického designu infosystému a loga zámku (autor Martin Utíkal) – to vše při zachování památkově hodnotných prvků historické stavby.

Dispoziční řešení v podstatě přebralo a pouze lokálně revidovalo funkční schéma založené v osmdesátých/ devadesátých letech minulého století s tím, že se úpravy soustředily primárně na odstranění provozně kolizních míst. Na úrovni 1.NP byl zachován provoz zámecké restaurace, nově doplněné o lobby bar. Provozní blok zámecké kuchyně byl sloučen do logického celku se zázemím hotelového personálu a vybaven nejnovější technologií gastro umožňující hotelu poskytovat špičkové služby v gastronomii. Nedílnou součástí vstupního podlaží je i nová recepce se zázemím její obsluhy, vstupní výtahová hala a kanceláře vedení hotelu. Patro objektu, stejně jako v minulosti, patří soustavě velkých a malých sálů umožňujících vyhovět širokému spektru požadavků kongresové turistiky s hlavním sálem až pro 120 lidí. Třetí a čtvrté nadzemní podlaží (obytné podkroví) je vyhrazeno celkem 32 pokojům v kategorii apartmán, deluxe a superior s celkovou kapacitou 63 lůžek, doplněnou o malé wellness na úrovni 3.NP.



Polyfunkční centrum Humpolec

Řešený komplex budov se nalézá východně poblíž centra města, konkrétně na křížení ulic Žižkova/ Školní/ Husova. Polyfunkční provoz je složen z několika částí, které pochází z různého období - budova kina byla projektována v roce 1978, sekce klubu kina, dříve obřadní síň, pak v roce 1982. V devadesátých letech bylo vestavěno městské informační centrum a modernizována divadelní/ promítací technologie. V roce 2013 došlo k zateplení pláště hlavní budovy a v roce 2018, spolu s přilehlou ulicí Husova, k rekonstrukci veřejného prostranství z dílny místního ateliéru.

Jako poslední přišla na řadu nejmladší z budov - oproti kinu neprošla, mimo lokální úpravy hygienického zázemí v 1.NP, rekonstrukcí a její stav odpovídal době jejího vzniku. Cílem novodobých úprav tak bylo nejen zlepšit nevyhovující technický stav, ale i přeuspořádat vnitřní provoz tak, aby umožnil vznik nového multifunkčního sálu pro cca 110 osob.

Z architektonického hlediska byla celková kompozice rozdělena do několika částí - propojovacího můstku s tělesem výtahu, přístavby předsálí a stavebních úprav původní stavby. Zcela zásadní otázkou projektu pak bylo, jak přistoupit k celkovému materiálovému řešení – nově tak lze na revidovaných/ doplňovaných částech nalézt jak klasický zateplovací systém reagující na v minulosti provedenou rekonstrukci pláště kina, tak předsazenou fasádu z hliníkového tahokovu, který vědomě přebírá motiv ze sousedního objektu hotelu – opravovaná stavba je pak chápána jako přirozené těžiště veřejného prostoru. Z tohoto důvodu je také s danou partií pracováno jako s prvkem, u kterého si je možno dovolit i mírný výtvarný akcent s využitím motivu přeložených různobarevných hliníkových tyčí, které mají evokovat pomyslné "hnízdo“ kultury, dodatečně oficiálně překřtěné na „Mikádo“, jako připomínka stejnojmenné společenské hry.



Pavilon psychiatrie Svitavy





Vyhlídková věž na hradě Orlík

Zájmové území se soustředilo do nejstarších partií hradu Orlíka u Humpolce v bezprostředním okolí původní hlídkové věže, která je součástí památkově chráněného hradního areálu zapsaného v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstř.č. 35556/3-3032.

Z architektonického hlediska je novodobý záměr řešen ve formě dvou vřetenových schodišť propojených na předpokládané úrovni původního vstupu mezipodestou, dále hlavní vyhlídkové platformy umístěné těsně pod úrovní stávající koruny věže a tyčového opláštění naznačující původní objem tělesa hlásky. Cílem celkového výtvarného vyznění byla jasná optická odlišitelnost/ identifikovatelnost od původních částí hradu, zároveň spojená se snahou o zachování původního, po generace známého, tvaru věže - návrh zůstává pouze v poloze jakéhosi naznačení.



Rozhledna Mařenka

Myšlenka na vybudování vyhlídkové věže na stejnomenném kopci pochází někdy z konce devadesátých let, kdy za tímto účelem vznikl svazek obcí "Mikroregion Podhůří Mařenky". Celá "akce" trvala s různými přestávkami neuvěřitelných 12 let, kdy došlo na straně investora k výměně původních zástupců vedení a na straně projekčního ateliéru k několika přepracováním záměru.

Jako finální architektonické řešení byla zvolena kompozice dvou jednoduchých vertikálních těles v kombinaci "těžké" podstavy, která následně pokračuje materiálově a konstrukčně odlehčenou výstupovou částí. V půdoryse se pak věž "propisuje" ve tvaru sférického trojúhelníku. Jednoduché dispoziční členění představuje na úrovni 1.NP nástupní plošina krytá jednoduchým přístřeškem předstupujícím před rozhlednu a vlastní krytý prostor nástupu na schodiště. První patro a 3.NP pak tvoří samostatné vyhlídkové/ odpočinkové plošiny na kótě +9,4 a +28,2m.



Administrativní přístavba Rotana





RD Lohenice





Obecní úřad Kejžlice





Územní studie 44 Jihlava





Rekonstrukce bývalého kina Červená Řečice





RD Mrákotín





RD Vepřová





Rekreační středisko Stará kovárna





Skladovací haly Jinočany





RD Velké Meziříčí





Showroom Proseč





Přístavba LD Praha





RD Sezemice





Územní studie Stonařov - jih





Komunitní centrum Jihlava





Skladová hala Jihlava





Objekt družin Luka nad Jihlavou





Rozhledna Bernard





RD Vilémov





Vývojové středisko Rotana





RD Humpolec II.





RD Humpolec I.





RD Helenín





RD Bílý kámen





Nástavba ZŠ Luka nad Jihlavou





Malá tribuna Heulos Jihlava





Rekonstrukce pavilonu 8





RD Těchov